Osudová Anglie 8. kapitola

21. března 2008 v 18:22 | Marťa |  *Osudová Anglie*
Ahojky, další dobrá zpráva. Dnes se mi zrušil program, co jsem měla, a tak jsem mohla dopsat novou kapitolu. Doufám, že se vám bude líbit. Přeji krásné čtení...

Následující den Marťa vstávala brzy. Nemohla už spát. Všechny holky v ložnici ještě spokojeně odfukovaly a sem tam se nějaká zavrtěla nebo zamlaskala. Marťa si vzala své hygienické potřeby a šla se umýt a vyčistit si zuby. Pak se rychle a hlavně potichu oblékla a po špičkách se vydala do společenské místnosti. Myslela si, že tam nikdo nebude a ona si bude moct v klidu zopakovat kouzla, které se naučila v obraně proti černé magii.
Sešla dolů po schodech a po tichu si šla sednou ke krbu.
,,Dobrý ráno. Jak to, že ještě nespíš?" zeptal se jí osoba která seděla v křesle u okna a listovala si nějakou knížkou, jejíž název Marťa neviděla. Marťa se docela lekla až nadskočila.
,,Ahoj," odpověděla a zamžourala rozespalýma očima, kdo to je. Když ho poznala, srdce se jí sevřelo štěstím. Byl to Ron Weasley.
,,Nějak se mi už nechce spát a říkala jsem si, že si ještě něco zopakuji. A co ty? Jak to, že ty nespíš?"
,,Taky se mi už nechce spát… Včera si to Malfoovi pěkně natřela," zasmál se.
Marťa byla zaskočená. Jak on to může vědět? Vždyť tam nebyl. Teda myslím si, že tam nebyl. Pomyslela si.
,,Co? Jak to víš?" zírala na něj Marťa s otevřenou pusou.
,,Jsem tě včera viděl. Bylo to úžasné. Pěkně jsi ho strapnila," usmál se na ni.
,,Myslíš? Slíbil, že když ho porazím, tak mi dá konečně pokoj," řekla a šla si za ním sednout, ať na sebe nepokřikují přes celou místnost.
,,No jasně! Když nepočítám Harryho, tak ho ještě nikdo takhle neporazil. A pokoj ti určitě nedá. Jak znám Malfoe, tak ten se své oběti tak snadno nevzdá."
,,To jsi mě teda pěkně uklidnil," povzdychla si Marťa.
,,Promiň," podíval se na ni soucitně, až litoval, že to řekl. ,,Ale je to pravda. Dávej si na něj radši pozor," upozornil ji Ron, protože nechtěl, aby Malfoy měl na svědomí dalšího člověka.
,,Jaké kouzlo si jdeš nacvičovat?" zeptal jí Ron a podíval se na hůlku, kterou držela v ruce.
,,No, chtěla jsem se jít učit IMOBILIS.Učili jsme se ho v obraně proti černé magii a nějak mi nešlo, tak to chci nazkoušet," vysvětlila mu. Mávla hůlkou a řekla Imobilis, ale hůlka jenom slabě zasvítila a nic jiného.
,,Vidíš?" řekla smutně a zadívala se na hůlku. Nemohla zjistit, proč jí to stále nejde.
,,Můžu?" zeptal se Ron a Marťa jenom přikývla. Nechtělo se jí mluvit. Ron ji vzal do ruky a prohlížel si ji. Jezdil prstem po povrchu a zkoumal její tvar. Marťa ho upřeně pozorovala a čekala, co jí na ni řekne.
,,Moc pěkná," pochválil jí hůlku a Marťa byla ráda, že se mu líbí.
,,Musíš trochu víc mávnout zápěstím. Takhle podívej," pečlivě jí to ukázal a ještě popisoval.
Konečně už Marťa věděla, jak na to. Vzala si od něj zpátky hůlku a zkusila s ní mávnou tak jak jí radil. Málem vykřikla radostí, když se jí to povedlo. Ani nevěděla, jak mu má poděkovat. Byla mu moc vděčná.
,,No vidíš. Už ti to také jde. Já jsem ti to říkal," pří těch slovech se na ni zářivě usmíval a byl na sebe pyšný.
,,Díky moc. Už jsem myslela, že to kouzlo nikdy nezvládnu," děkovala mu Marťa a zkoušela si kouzlo stále dokola. Už jí to šlo a těšila se, jak se s tím předvede Malfoovi, který se jí před tím posmíval.
Povídali si spolu dlouho. Ron vyprávěl o jeho rodině a o famfrpálu. Marťa poslouchala. Fascinovalo ji, jak líčil život v doupěti. Moc by se jí taky líbilo, kdyby když by musela jít uklízet, stačilo jen říct jedno kouzlo a bylo by všechno v úplném pořádku.
Když se spolu loučili, Ron jí ještě připomněl doučování s Hermionou a už byl pryč. Marťá také počkala na Káťu, až bude konečně hotová a společně se vydaly na snídani.
***
,,Výborně slečno Milá," pochválil ji profesor Moody, ,,dnes už vám to kouzlo jde mnohem lépe."
Marťa byla ráda, že ji profesor pochválit. Zachytila Ronův úsměv a ten mu také oplatila. Jenom Malfoy se na ni šklebil a díval se na ni pohoršeně. Marťa mu úškleb vrátila a dál si ho nevšímala.
Zbytek hodiny uběhl rychle. Zkoušeli si nové kouzlo a profesor Moody si je postupně obcházel a radil jim, co dělají špatně a co mají zlepšit.
Když uslyšeli zvonit zvonek, nikomu se nechtělo končit, ale museli. Na zítra dostali hodně domácích úkolů. Byly docela těžké a Marťa se rozhodla, že zajde po obědu do knihovny a zkusí najít v knížkách nějakou pomoc. Ty roky, co sem nechodila jí moc chyběly.
***
Byl pravý čas na oběd. Bradavičtí studenti se pomalu začínali shromažďovat ve Velké síni. Marťa seděla u nebelvírského stolu a čekala, až přijde někdo známý. Chvíli si krátila pročítáním úkolů, co jim zadali profesorové. Když zaslechla známý hlas, podívala se ke dveřím a uviděla tam svou kamarádku Káťu ještě s několika holkami z nebelvíru a havraspáru. Když si jí Káťa všimla, už z dálky jí zdravila.
,,Nazdárek, co ty tu?" podivila se Káťa.
,,Asi to co ty, mám děsný hlad," odpověděla Marťa a v tu chvíli se na stolech objevilo jídlo všech druhů. Marťa si vzala brambory s kuřecím masem. Jídlo chutnalo trochu jinak, než byla zvyklá. Doma od mámy mělo slanější chuť. Ne, že by jí nechutnalo, ale domácí je domácí.
,,Půjdeš se mnou dneska k jezeru?" zeptala se jí Káťa s plnou pusou, až jí skoro nebylo rozumět.
,,Bohužel nemůžu. Potřebuji si zajít do knihovny a udělat si domácí úkoly." Marti bylo líto, že nemůže jít. Ale co se dá dělat.
,,Škoda, chtěla jsem tě tam provést. Tak někdy příště," řekla Káťá a dál se věnovala jídlu.
Jídlo bylo vydatné. Když se na stole objevily moučníky, byla Marťa už na odchodu. Neměla na ně chuť a stejně chtěla mít co nejrychleji udělané úkoly. Rozloučila se s Káťou a vydala se do knihovny. Cestou potkala hodně studentů, ale většinou je neznala. Sešla po schodech, přeběhla jednu chodbu a už byla na místě.
V knihovně moc lidí nebylo. Marťa se vydala hledat knížku Obraná kouzla v průběhu let, kterou jí poradil Newille, že to tam určitě najde. Nemusela ani dlouho hledat. Kniha byla hned v první poličce. Vzala si ji a šla si sednout k oknu. Měla z něj krásný výhled na pozemky Bradavic. Přála si ať už je sedm hodin. Moc se těšila na to doučování. Zajímalo ji, jaký doopravdy je Harry Potter. Jestli je stejný jako knize nebo jiný. Myšlenkami se vrátila znovu k úlohám a plně se do nich zapracovala. Už je měla skoro hotové, když v tom najednou uslyšela ten slizký hlas.
,,Ale, ale, my máme na sebe štěstí." Marťa se odtrhla od knihy a podívala se na něho. Myslela, že mu ty blonďaté vlasy sama vlastnoručně vytrhá. Byl to Malfoy.
,,No velké štěstí," řekla ironicky Marťa a vrhla na něj naštvaný pohled.
,,Co tady zase chceš? Nevyhrála jsem snad jasně?" řekla mu.
,,Vyhrála? To myslíš jako ten závod, co jsem tě nechal vyhrát?" řekl Malfoy se smíchem.
To Marťu zasáhlo. On ji nechal vyhrát? Ne, to určitě říká jenom tak. Chce mě jen vytočit. Pomyslela si.
,,Dobrý pokus Malfoy," snažila se zachovat klid Marťa.
,,Je to pravda. Opravdu si myslíš, že takové nemehlo, jako ty by mě mohlo porazit?" zeptal se jí posměšně. Všechno, co říkal, byla pouhá lež. Nenechal ji vyhrát. Malfoy jen nemohl připustit, aby si o něm myslela, že je bačkora, kterou každý porazí.
,,Ty mě nebudeš urážel," naštvaně vstala, až jí kniha vypadla z rukou na zem. ,,Já nejsem žádné nemehlo, abys věděl. To si jenom ty namlouváš. Jsi blbý zmijozelský frajírek, co si myslí, že je pánem světa," vyprskla na něj Marťa. ,,A vůbec nech mě nepokoji. Slíbil jsi to!"
,,To jsem jenom tak plácl. Já tě nikdy nenechám napokoji. Budu ti znepříjemňovat život, jak nejvíc to půjde ty ubohá mudl…" nestihl to doříct protože mu Marťa vlepila facku. ,,Tohle už nikdy neříkej."
Malfoy se na ni nenávistně podíval a procedil mezi zuby: ,,Toho budeš litovat." Byl celý rudý vzteky. Než Marťa stačila zareagovat, Malfoy vytáhl hůlku, zamířil na ni a zakřičel: ,,Cruciatus"!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teresie (rose) Teresie (rose) | E-mail | Web | 22. března 2008 v 22:44 | Reagovat

To bylo skvělý! :) Ale je škoda, že se zakoukala zrovna do Rona :D ten má přece Hermi :D...no nic je to pěkný a těším se na další :)páá :)

2 Marťa Marťa | Web | 23. března 2008 v 11:47 | Reagovat

Děkuji moc:) jsem ráda, že se líbí. Doufám, že budu mít čas na další kapitolu. Uvidíme :)

3 MarryT MarryT | Web | 24. března 2008 v 10:31 | Reagovat

Malfoy jako Malfoy - oba jsou grázlové !!!! Supr kapča, jsem ráda žes jí po dlouhé době přidala a hlavně žes našla dávno ztracenou můzu ;-)

4 Marťa Marťa | Web | 24. března 2008 v 10:56 | Reagovat

Jsem ráda, že se ti líbí. Přesně Malfoyové jsou stejní. Doufám, že mi zase dlouho vydrží:)

5 MarryT MarryT | Web | 24. března 2008 v 17:01 | Reagovat

Jo tak to já doufám taky ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama