Splněná přání 2. kapitola

7. června 2008 v 12:38 | Papricka |  Splněná přání
Kapitola 2.
Takže... já sem v Bradavicích. Ty vado, tomu nemůžu uvěřit, já se snad zblázním!!!
z mého přemýšlení mě však vytrhla postarší dáma, která mi podávala nějaké flakonky s něčím, co strašně smrdělo. Na nic jsem se ale neptala a vypila je.
Fuj já se snad pozvracím, to je ale hnus.
Najednou se mi začaly klížit oči a já opět usnula.
Když se probudím, je noc a místnost osvětluje jen krásný veliký měsíc v úplňku.
Kéž bych byla v době POBERTŮ! Taky bych chtěla být ve Zmijozelu!!! Počkat, vždyť ti kluci mluvili o Zmijozelu... takže jsem ve Zmijozelu, super, už to nemůže být lepší!!! Jen potřebuju zjistit v jaké době jsem, doufám, že ne v době Harryho, jinak bych ho musela zabít za to, co dělal jeho taťka MÉMU SEVÍKOVI. Usměju se a zase usnu.
Ráno mě vzbudí Madam Pomfreyová.
"Slečno Flayerová! Vstávejte, přijdete pozdě na snídani"
"No jo, vždyť už vstávám," zabručela jsem a hrabala se s postele.
No jo ale jak se dostanu na snídani... sakra, doufám, že někdo půjde po chodbě.
Nemusela sem to říkat dvakrát, na chodbě sem potkala Poberty.
Ty vado to je hustý sem i v době, kterou sem si přála, ach to je život…
Najednou se tam objevil Severus, ke vší smůle si ho ale všimnul i Potter a začal na něho dorážet.
"Nazdar umaštěnče, tak co říkáš tomu, že by ses dneska proletěl? Včera nám to zkazila nějaká fiflena z tvá koleje takže si to odskáčeš i za ní"
Tak to byl Potter ten ze včera a ještě mi bude říkat fifleno, no tak to ne, hošánku!
"Nějaký problém, Potříku?" zeptala sem se sladce a vyšpulila na něho pusu.
"A ty si jako kdo, že se do toho pleteš?!" zeptal se mě Black.
"Já jsem údajná fiflena, ale to si ke mně nebude nikdo dovolovat nebo skončí špatně!!!" strašně jsem zuřila.
"Už se tě všichni bojíme" řekl Peter posměšně, Severus to všechno sledoval s povzdálí s otevřenou pusou.
"Víš co, ty smradlavá kryso, běž se vykoupat a pak se mnou můžeš bavit" tím sem to ukončila, protože všem těm tupcům došla slova.
Vydala jsem se na snídani spolu s ostatními žáky. Následovala jsem je až před obrovské dveře Velké síně.
Rozhlédla jsem se po kolejních stolech, uviděla Severuse a zamířila za ním.
"Ahoj,můžu si přisednout?" jen se na mě podíval a přikývl.
Ach ten má tak krásné oči, a ten pohled! Podlamujou se mi z něho kolena.
"To čteš něco o lektvarech?" všimla jsem si knihy kterou si právě četl.
"Jo, nemám náladu se s tebou bavit tak neotravuj!" úplně sem se zasekla, tohle si ke mě ještě nikdo nedovolil. Knížky měly pravdu, je to nesnesitelný parchant,
Ale to se brzo změní, to se neboj Seve!
Náhle vstal od stolu a odešel. Začala jsem o tom všem přemýšlet, když v tom mě s mého přemýšlení vytrhl kravál před Velkou síni.
Co to je sakra za kravál?
Otočím se a co nevidím.
No tak počkat! To jsou POBERTOVÉ, a zase otravujou MÉHO Severuse, tak to ne!
Vstanu od stolu a jako uragán se ženu za poberty.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MarryT MarryT | Web | 6. srpna 2008 v 10:31 | Reagovat

Jojo, je super že je v době pobertů, aspoň si to může vyřídit rovnou s Jamesem a ne s chudákem Harrym, který za tiranii Sevíka nemůže ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama