Splněná přání 6 kapitola

30. června 2008 v 19:50 | Papricka |  Splněná přání
Severus seděl s Lee a držel jí kolem ramen. Z očí mi vyhrkli další slzy (pozn. autorky:jsem ale ubrečená), rychle jsem se otočila, a utíkala chodbou pryč.

Najednou jsem do někoho vrazila. Nebyl to nikdo jiný než ředitel Brumbál.
"Dobrý večer slečno, potřebuji s vámi mluvi,." řekl a rozešel se chodbou. Otřela jsem si tedy slzy a vydala se za ním.
"Pane řediteli, kam to jdeme?" zeptala jsem se zvědavě.
"Patrisio vím, že ti chybí tví příbuzní. Nechtěl jsem, abys byla nějak smutná, a proto ti také dovolím, abys mohla své příbuzné a kamarády vidět, ale jen o vánočních prázdninách," řekl a zadíval se na mě svýma pomněnkovýma očima.
Nevím, co mě to napadlo, ale vrhla jsem se mu do náruče. "Moc Vám děkuji." vyrazila jsem ze sebe a pak jsem si uvědomila že Brumbála stále držím.
"Promiňte." špitla jsem potichu.
"Nic se neděje." usmál se na mě a poprvé mi ten jeho úsměv nevadil. "Tak pojď, ukážu ti, kde najdeš onu věc, která ti pomůže je vidě," řekl a já nic nenamítala.


Přišli jsme před obrovské mramorové dveře, na kterých byly vyrytí hadi.
"Pane řediteli. A mohla bych se vrátit?"
"To já bohužel nevím, ale přijde to v nečekanou chvíli. Pokud si to však budeš hrozně moc přát, tak se vrátíš," odpověděl mi a otevřel ty nádherné dveře.
Já se zatím vrátit nechci. Řekla jsme si v duchu a pozorovala tu krásu před sebou. Nikdy jsem neviděla tak nádherný pokoj.

Vše bylo ve tmavém provedení, strop podpíraly mramorové sloupy, podlaha byla pokryta huňatým kobercem. Na pravé straně byl krb z tmavého dřeva a byly na něm vyryty jakési ornamenty. Před ním byl skleněný stolek a u něj dvě křesla s pohovkou. Vedle byla postel s nebesy, povlečená v černém saténu. Na levé straně byla okna s šedými závěsy. Za okny foukal prudký vítr, který si pohrával s vločkami sněhu.
Ať jsem se dívala, jak jsem chtěla, nemohla jsem najít věc, kvůli které jsme sem přišli.

"Asi hledáš tu věc, která ti je ukáže," neptal se, jen konstatoval.
"Ano, ale nikde ji nevidím." odpověděla jsem a hleděla, co bude dál.
Brumbál přešel ke krbu a hůlkou přejel přes ornamenty, ty se začali pohybovat a on vykřikl "famifride". Z konce hůlky všlehl černý paprsek a nad krbem se objevilo něco jako obrazovka. Uviděla jsem tam babičku s dědou, jak sedí u televize a o něčem si povídají.

Brumbál se posadil do křesla a já na pohovku.
"Myslí si, že jsi v kómatu," řekl mi.

"Aha," řekla jsem a zadívala se zpátky na obrazovku.
Byly tam mí přátelé, tak moc mi tu chyběli.
"Už bychom měli jít, za chvíli je večerka. Nerad bych, aby nás objevil pan Filch. A ještě nezapomeň, můžeš sem jen o vánočních prázdninách," připomněl mi Brumla.
"Tak tedy, dobrou noc Patrisio." popřál mi a ještě než vyšel z místnosti, řekl "mifaderif".
"Dobrou noc pane profesore."

…..

Když jsem se vrátila do pokoje, Sarah na mě skočila. "Děje se něco?" zeptala jsem se trochu vystrašeně, když mě pustila.

"Kde jsi zase byla? Měla jsem o tebe strach!" zašklebila se na mě.

"Byla jsem s Brubálem. Ne, neptej se mě proč, všechno ti řeknu až ráno," řekla jsem dřív, než se mě stačila zeptat.

"Dobře, dobře." mumlala Sarah. Začala jsem se převlíkat do své černozelené košilky na spaní. Sarah zalezla zpátky do postele a zatáhla závěsy, já ji napodobila a řekla "Dobrou". Za chvíli přišla odpověď a já usnula.
Ráno jsem se probudila celkem brzy. Právě vycházelo slunce. Potichu jsem vešla do koupelny a udělala ranní hygienu.
Byla sobota a mělo se jít na poslední návštěvu před prázdninami do Prasinek.
Tam se mi vůbec nechtělo, ale musela jsem jít koupit dárky. Oblékla jsem se do pohodlného oblečení a vydala se na snídani.
Na chodbě jsem nikoho nepotkala.
Ve Velké síni bylo jen pár studentů a to převážně u Havraspárského stolu. U Zmjozelského seděl jen Lucius Malfoy a u profesorského stolu byl jen Brumbál.
Lucius seděl sám, což pro mě bylo novinkou, vždy totiž seděl se svojí partou.
"Ahoj!" zaznělo vedle mě arogantně. Nebyl to nikdo jiný než Malfoy.

Já si ho ale nevšímala, jako celou tu dobu, co jsem zde na hradě.
"Neumíš slušně pozdravit, ty lůzo?!".
"Umím, ale s takovými pitomci, jako jsi ty, se nebavím!" odfrkla jsem si a dál se věnovala své snídani.
"Co si to řekla?" zahřměl Lucius, ale mě nijak nevylekalo.

"Že jsi pitomec! Mám ti to snad říct laicky či co?!"
Malfoy namě šokovaně zíral. Tohle si na něj asi ještě nikdo nedovolil.
"Hele Lucie, já nemám náladu se tady bavit s takovým peroxidem, takže sbohem!" . Vstala jsem a odcházela z Velké síně.
Hňup jeden, zkazil mi celou snídani. Nadávala jsem na něj v duchu.
…......
Došla jsem do společenký a uviděla Sarah a Toma, v křeslech u krbu. "Ahoj, Pat!" pozdravili mě. "Ahoj!"

"Už jsi byla na snídani?" zeptala se Sarah.
"Jo" odpověděla jsem a sedla si k nim.

"Půjdeš semnou do Prasinek?" zeptala se mě moje kamarádka.

"Nechci tebe a Toma otravovat."
"Nebudeš otravovat. Víš, Tom má trest u Filche," řekla smutně.
"Aha, tak jo, až budeš po snídani, tak přijď, budu v pokoji," řekla jsem s úsměvem.
"Jasně, tak zatím ahoj." rozloučili jsme se a já se šla do pokoje převléci.
V pokoji nikdo nebyl. Přešla jsem tedy ke skříni a začala si vybírat oblečení.
Nakonec jsme si vybrala bokové rifle do zvonu, černé tričko, dlouhý svetr a bundu s kožíškem. Obula jsem si kozačky, navlekla čepici, rukavice a šálu. Sarah dorazila za 20minut. Rychle se oblékla a my konečně vyrazily do Prasinek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ginny Potter Ginny Potter | E-mail | Web | 14. července 2008 v 19:32 | Reagovat

Ahoj prosím ťa bude ešte pokračko??? velmi ma táto poviedka zaujala a chcela by som vedieť ako skončí. Dakujem

2 Marťa Marťa | Web | 15. července 2008 v 20:59 | Reagovat

Neboj, hned jak Papricka dokončí další kapitolu tak se tu objěví. Určitě se ale brzy dočkáš :)

3 MarryT MarryT | Web | 6. srpna 2008 v 10:51 | Reagovat

Hmmm,nevím co napsat.... ;-)Fakt duchaplnej koment, ale když o ně všichni tak prosí, tak ať alespoň vědí, že jsem to četla ;-)

4 papricka papricka | 12. února 2012 v 23:07 | Reagovat

ach muj boze... co jsem to vyplodila za vec...
jako autorka se dost stydim, ale byla jsem  mlada blazniva holka...
jsem rada ze nekdo ocekava pokracovani a ja mam dalsich 5 kapitol na papire uz pres 3 roky... jen se nemam k tomu ho zverejnit... kdyz po tech letech ctu tohle chytam se zahlavu a vidim tam tolik chyb..jiste spisovnych je jich tam urcite dost ale hlavne vtom deji takove nesmysly...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama