Cesta bolesti - 2. Cesta vlakem

5. srpna 2008 v 11:41 | MarryT |  Cesta bolesti
Ell tam seděla a pozorovala jak Lucius došel ke svému otci a kochal se pohledem na vyděšené mudly, kteří ani netušili, co jsou ti lidé v hábech zač a co jim udělali, nakonec zahlédla pár zelených záblesků a všichni členové rodiny padli z výšky snad 50 metrů mrtví, mrtví mnohem dřív než dopadli, na ty prázdné oči snad nezapomene do konce života, proč jen musela jít zrovna tudy a proč si smrtijedi usmysleli jít zrovna sem? Když konečně zaslechla další práskání, ulevilo se jí, ale nebyla schopna pohybu, přece jen, to co se stalo bylo hrůzné a navíc dost divné a jak Malfoy myslel to, že si to s ní vyřídí? Vždyť si to mohl vyřídit hned a bylo po problému, ale on ne, co ho k tomu vedlo? Nakonec se rozhodla odejít, lidem ani nezkoušela pomoct, věděla, že by to bylo marné a navíc musela odejít rychle, protože by bylo velmi podezřelé, kdyby ji někdo spatřil u domu, kde se na zahrádce - ti hajzlíci je nemohli nechat v domě- válelo pět mrtvých těl.

" Tak už jsi doma?" ozvalo se přívětivě z kuchyně.
" A-ano.." nechtěla maminku nějak zatěžovat, tak radši o incidentu mlčela a navíc jak by jí mamka mohla pomoci, když je obyčejná mudla?
" Vypadáš …. Není ti dobře?"prohlédla si mamka dceru zkoumavým pohledem, který vybízel k odpovědi. "Co se ti sakra stalo?" Ell měla šaty celé od bláta, jak se sesula u onoho stromu, vlasy rozčepýřené na všechny strany, ale to nebylo nic proti tomu jakou měla barvu pleti, dokonce i zeď vedle ní vypadala zářivě.
" No myslím, že se tomu říká kocovina" vypravila ze sebe první blbost, co jí napadla, naštěstí se s tím matka spokojila a nechala ji být. Ell si napustila vanu, ulehla a pořád přemýšlela o tom co se stalo, doufala, že vana ji nějak pomůže, bohužel se tak nestalo, tak se rozhodla jít si lehnout.
" Ell, vstávej"
" Nech mě ještě spát, před chvilkou jsem usnula" což byla pravda nemohla vůbec usnout, tak jen tak koukala do zdi, protože v bedně stejně nic nedávali.. a neměla na nic chuť, ani náladu.
" Ale musíš si jít dneska nakoupit věci do školy a nezapomeň, že já s tatínkem jedeme na ten přesčas do práce.."
" Jojo, už vstávám, už vstávám" otevřela s námahou jedno oko a začala se převlékat, hodila si krátkou sprchu a vyrazila. Věděla, že poslední bus do Londýna jede za 15 minut.Cesta ubíhala celkem rychle, učebnice měla již nakoupené a poskládané do tašek, když se rozhodla zajít si na zmrzlinu. Když dojídala kousek vanilko-banánové příchuti viděla osobu, která se jí poslední dobou neustále honila hlavou, Luciuse Malfoye a evidentně nebyl sám, šla s ním ta jeho partička. Jejich pohledy se setkali a on zamířil k prodejně, kde ona seděla, nevěděla co má dělat, kolik jich bylo 5 -6 a ona jediná, ale na jednu stránku se cítila bezpečně u okolních stolků seděla spousta lidí a ona tušila, že před nimi si Malfoy dovolovat nebude. Když jí přešli - všichni krom Luciuse bez povšimnutí, zvedla se a chtěla odejít, když najednou ztuhla, nechápala jak je to možné, to ji snad někdo očaroval? Nebyla schopna pohybu.
" Kluci něco mi vypadlo, počkejte na mě vevnitř a objednejte mi to co obvykle" zavelel Lucius a nikdo z jeho partičky mu neodporoval.Přistoupil k Ell, která se nemohla hýbat, ovšem nikdo si toho nemohl všimnout hlavu měla totiž sklopenou a tvář jí zakrývala její oblíbená kšiltovka. Naklonil se k jejímu pravému uchu a zašeptal svým ledovým hlasem:
" Ale, ale zase ty? Máme na sebe nějaké štěstí, co říkáš?" věděl, že nemohla odpovědět tak pokračoval "Se divím, žes vytáhla paty z domu" provokativně se rozhlédl " a dokonce sama… hmm no ostatně se to dalo čekat, když chodíš do toho, pche, statečného Nebelvíru" Jeho hlas v ní probudil pocit čirého zoufalství, cítila jakoby se chlad z jeho hlasu rozséval po každičké buňce v jejím těle." Brzy se zase potkáme.." konečně domluvil a odešel, když odcházel, mohla se zase pohnout ovšem musela k tomu vynaložit velké úsilí, protože tělo ji skoro neposlouchalo a dál by tam stálo. Zbytek dne strávila zamčená v pokoji. Proč jsem tam jen tak nehnutě stála? Proč jsem něco neudělala? Jak je možné že mě tak snadno omráčil? Proč vždy ztuhnu, když ho vidím? Proč se o mě najednou vůbec, tak zajímá? Všechno neuměla zodpovědět a to ji štvalo, naštěstí, dnes už nevěděla jestli to bude štěstí nebo ne, se zítra vrací do Bradavic a ona chodí do Nebelvíru, tak věděla, že nebude mít žádné společné předměty právě s Luciusem, protože on chodí o ročník výš.
" Ahoj, mami a tati, už budu muset jít.." rozloučila se s rodiči a zamířila mezi přepážku 9 a 10 s jejím narvaným kufrem ji do těch dvou schodů musel pomoct nějaký student z Havraspáru,slušně mu poděkovala a začala si hledat kupé, procházela kolem různých kupíček poberti si zase přisedli k Lilly, ach jak to bylo obvyklé, procházela až konečně našla úplně volné kupé, to ani nečekala, sedla si do něj a dala kufr do přihrádky. Přisedla si k oknu a začala obdivovat výhled, když k ní najednou někdo vtrhl.
" Můžeme se připojit?" ozval se ledový hlas, otočila se a spatřila Luciuse a jeho dvě gorily vedle něj, nic neříkala, ale znervózňovalo ji, že kluci zatáhly závěsy a zamkly dveře.
" Nemusíte snad zavírat a ty závěsy, vždyť ani nebudete vědět kdy pojede vozík s jídlem…." Ani ji nenechali mluvit a začali se smát, ale ne opravdovým smíchem, ale takovým hrozivým a výsměšným.
" No taková starostlivost.." uchechtl se a posadil se přímo proti ní, nevěděla kam se koukat a tak raději dál koukala z okna, nelíbilo se jí, že Crabbe i Goyle zůstali stát u dveří.
" Nemusíš se tolik starat o nás… Asi bys měla víc myslet na sebe.."
" Na sebe.. proč?" položila otázku na kterou ani nechtěla znát odpověď. Crabbe s Goylem na ni vytáhli hůlky a mířili ji na hruď.
" Jinak mě proklejou tihle dva, nenech se vysmát, vždyť ani ve škole jim to nemyslí, možná omylem začarujou i sami sebe.." nechápala kde se v ní v tuhle chvíli bere odvaha vzdorovat někomu silnějšímu, v přesile a navíc to bude budoucí smrtijed. Crabbovi začala jiskřit hůlka Malfoy však sykl.
" Jen klid, ona brzy pozná, že si s námi nesmí zahrávat" vytáhl svou vlastní hůlku, ona ji měla stále někde na dně kufru, jak ji tam mohla jen tak nechat po tom všem co se ji přihodilo, teď stojí sama bez hůlku proti Malfoyovi a jeho nochshledům. Malfoy mávl rukou a oba jeho posluhovači ji chytili a zacpali ústa roubíkem, ani jeden z nich nemohl ještě legálně užívat kouzla. Malfoy k ní přistoupil tak blízko že nemohla ani utéct, když se k ní začal podivně naklánět tak instinktivně kopla nohou, kterou mohla ještě hýbat a trefa do černého, kopla ho přímo do rozkroku, v tu ránu však Lucius ztratil kontrolu a řekl:
" Zmlaťte ji tak, aby to nebylo vidět až si obleče hábit" posluhovači radostně souhlasili a pustili se do toho. Ell v životě necítila takovou bolest a navíc se nemohla bránit, Goyle snad chodil na box, ty jeho rány do břicha opravdu bolely, ne že Crabbeovi by byly snesitelnější, Malfoy tam jen tak postával a koukal jak ji mlátí, v tom ho upoutalo něco na stolku u okna, místo pití nebo takových věcí, tam Ella měla položené velké černé sluneční brýle.
" No tak to by stačilo" oba přestali a Ell se chvělo celé tělo jako pominuté, když k ní přistoupil sám Malfoy " Já vždycky dostanu to co chci" začal "Nezapomeň že o tom co se tu stalo nesmíš nikomu říct, protože snad alespoň tušíš, co by se ti mohlo stát" chtěla namítnout, že se ho nebojí, ale přes roubík nemohla vydat ani hlásku. Vzal její brýle ze stolku otočil se k ní a dal jí pěknou pěstí do oka, nasadil ji její brýle " Jo a tohle máš za ten kopanec, abys věděla jak se máš propříště chovat!" vyndal jí roubík, zavolal si kámoše a všichni tři vypadli z jejího kupé a nechali ji tam samotnou a zmlácenou. Ell se sesula na sedačku, bolelo ji celé tělo, sice nebyli vidět žádné modřiny, ale ty se většinou objevují až další den. Nemohla jít k Pomfreyový, ještě by ji vyzvídala co se stalo a Brumbálovi to říct taky nechtěla. Začala se převlékat do hábitu a každý dotek ji bolel jako by do ní bodali nože. Konečně dojeli na nástupiště v Prasinkách a ona vystoupila, všichni se na ní koukali jak na blázna, není divu, kdo normální by večer nosil sluneční brýle? Sedla si do kočáru k nějakým mrzimorským dívkám a poprvé se bála, co ji v Bradavicích čeká
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama